Připrava chrtíka na dostihovou/coursingovou kariéru

Připrava chrtíka na dostihovou/coursingovou kariéru

co jsou to Dostihy
Dostihy se běhají na dráze, která má tvar oválu. Dostihová sezona trvá přibližně od března do října. Délka dráhy bývá většinou pro italské chrtíky 360 m. Povrch dráhy tvoří tráva nebo písek. Návnada je připevněna k lanku, tažena elektromotorem vnější stranou oválu pomocí kladek. Po každém běhu se tento zajíc musí opětovně natáhnout kolem celého závodiště.
Druhý způsob tažení návnady se nazývá „nekonečný zajíc“, kdy je tažné zařízení namontováno k vnitřním okruhu dráhy a zajíc se pohybuje stále dokola po pevné kolejnici v nekonečném kruhu. Jelikož se po každém běhu nemusí návnada natahovat, je tento způsob tažení časově úspornější.

co je to Coursing
Coursing se odehrává v terénu ve volném prostranství (většinou velká louka), kdy pes „loví“ umělou návnadu, která je tažena přes sérii kladek na dlouhém laně. Běhy jsou hodnoceny rozhodčími, kteří bodují výkony jednotlivých psů dle definovaných kritérií (úsilí, sledování návnady, obratnost, vytrvalost a rychlost.). Psi běží dva běhy ve dvojicích na trati dlouhé 500 metrů až 1 kilometr. Coursingová sezóna je v podstatě celoroční, nicméně v zimním období je takovýchto tzv. snow coursingů vypisováno po málu. Poslední dobou se stává tento sport opravdu velmi populární a počet účastníků na Mistrovství Evropy zdaleka převyšuje 800 jedinců (a to z každé země se může nominovat jen 6 psů a 6 fen z plemene).


Pokud se chcete v budoucnu věnovat s chrtíkem dostihům/coursingu, je důležité, abyste již od začátku dbali na výběr štěněte s dobrým genetickým základem, tedy po správných rodičích nebo vzdálenějších předcích. Samozřejmě to neznamená, že všechny štěňátka z vrhu budou špičkoví běžci, ale jistě je zde větší pravděpodobnost úspěchu.


Období do 6 měsíců
Pejsek je v růstu a vývoji, takže je dobré zapracovat především na správné socializaci. V této době bychom na něj měli být opatrní. Pejsek překypuje energií, a proto bychom mu měli zajistit dostatek bezpečného pohybu (výběh, zahrada). Jednoduše místo, kde eliminujeme nebezpečí úrazu.
 Na návnadu se snažíme fixovat pouze formou hry. Přetahujeme se o hračky, na šňůrce taháme před chrtíkem střapeček apod. V tomto věku jde opravdu pouze o hru a chrtík není schopen skutečného lovu. V žádném případě s ním neběháme u kola ani ho nenutíme do podobných, fyzicky náročných aktivit. Musíme si uvědomit, že ani v přírodě by takto mladé zvíře rozhodně nelovilo...

Období od 6 až 9 měsíců
Obecně vzato se do dvanácti měsíců nedá hovořit o speciálním nebo kondičním tréninku. V podstatě se jedná pouze o přípravu na budoucí běžeckou kariéru.

Toto období je obdobím příprav, kdy dráha už není pouze místem pozorovacím, ale začínáme se s chrtíkem věnovat konkrétním činnostem, při kterých budeme potřebovat trpělivost, cit i zručnost.
Nastává ten správný čas na to, navštěvovat s chrtíkem dráhu. Jelikož ale v šesti měsících není zdaleka ukončen růst chrtíka, začínáme opravdu pomalu, postupně a s rozvahou.
Podle mého názoru se jedná o nejdůležitější období v přípravě a je tedy potřeba věnovat mu velikou pozornost.

Pokud zkoušíme s chrtíkem běžet rovinku, snažíme se zajistit, aby jeden člověk chrtíka vypouštěl na startu a druhý chytal v cíli. Vzhledem ke křehké povaze chrtíků by měl vypouštět i chytat psa člověk, kterého chrtík zná a kterému důvěřuje. Snažíme se totiž o to, aby se chrtíkovi běh líbil, nebyl vystaven stresu a byl co nejvíce v psychické pohodě. Docílíme tak toho, že se chrtík bude na každou návštěvu dráhy těšit a nebude se bát.
Začínáme například na 20 – 30 metrech a délku rovinky postupně zvětšujeme. Pokud chrtík doběhne až k cíli, je nutné ho náležitě pochválit a povzbuzovat. Pamatujeme ale na to, že nic se nemá přehánět, a že v tomto věku psa stačí navštívit dráhu pouze dvakrát do měsíce.

Období 9 až 12 měsíců
Chrtíka už můžeme nechat běžet celou rovinku  50 -  60 metrů a pokud je šikovný přidat i start z otevřeného boxu. Musí se naučit, že jediná cesta za návnadou je cesta vpřed. Dále si doma můžeme vyrobit box třeba z kartonu a učit chrtíka, aby jím probíhal a nebál se malého prostoru. Návnadu by měl mít v této době co nejblíže startovacího boxu.
Můžeme přidat délku běhu za návnadou, například místo rovinky zkusit běh ze zatáčky, postupně přidávat délku tratě a trénování boxů. Opět zde platí pravidlo, že nic se nemá přehánět a návštěva dráhy stačí dvakrát do měsíce.


Od 12 měsíců
Chrtík sice již oficiálně může plnit licenční běhy, ale podle mého názoru pouze malé procento chrtíků je v tuto dobu připraveno k absolvování dostihů.
Uvědomme si, že chrtík musí zvládnout nejen fixaci na návnadu, vybíhání z boxů, ale potom i běh s dalšími pěti soupeři. Dále si musí osvojit i správnou techniku samotného běhu a to nelze získat jinak než praxí. Vše je individuální a nesnažme se tedy nic uspěchat. Prvně musí chrtík zvládnout oběhnout celý ovál (většinou 360m) vypuštěním z rukou, poté z boxů bez soupeřů. Pokud to zvládnul na jedničku, přistoupíme k běhu se sparing partnerem. Sparing partnera by měl dělat vždy zkušený a spolehlivý chrtík. Po úspěšném absolvování běhu se sparing partnerem, můžeme přidat sparing partnera druhého a přestoupit na plnění licenčních běhů. Jak bylo již popsáno, ke splnění licence je potřeba absolvovat jeden sólo běh a dva běhy se sparing partnerem. Pamatujme, že fixace na návnadu je opravdu velmi, velmi důležitá. Chrtík se musí spoléhat sám na sebe a návnada by pro něj měla být ta největší motivace. Při domácím tréninku můžeme přímo na návnadu připevnit kus sýru, masa, jednoduše něco, co má chrtík rád a co je pro něj velká odměna. Jakmile si takovouto návnadu s oblíbenou odměnou sám uloví, bude přirozeně chtít lovit znovu.
Nejsnazší formou tréninku fixace na návnadu je její zavěšení na konec provázku přivázaného na dlouhý klacek nebo rybářský prut. Když chrtík na návnadu reaguje, hrajeme si s ním, několikrát návnadu popotáhneme a nakonec necháme chrtíka „kořist“ ulovit.
Samotné běhání sólo běhů přímo na dráze nebo i při coursingu má na chrtíka, vzhledem k tréninku, obrovský efekt. Při každém běhu chrtík ví, že je návnada pouze jeho, což fixaci na návnadu pouze znásobí. Je to skvělý trénink, nejen co se týče fixace na návnadu, ale i budování chrtíkova sebevědomí. To se posléze promítá i do společných běhů, kdy chrtík nebude ztrácet chuť návnadu lovit a to i za předpokladu, že na návnadu přes rychlejší a dominantnější jedince nedosáhne.

Od 12 do 15 měsíců věku může chrtík běhat na tréninkovou kartu v bězích mladých (toto pravidlo se vztahuje pouze na dostihy, nikoli na coursing). Je ale potřeba brát na vědomí, že každý klub pořadatelů si upravuje podmínky odlišně. Na některých dostihových akcích můžete s chrtíkem plnit dostihové licence, na dalších musí mít již licenční běhy splněny. Je proto dobré, než se vydáte na cestu, předem se informovat.
Já osobně starty v tomto věku moc nedoporučuji. Pro chrtíka je mnohem lepší a bezpečnější prozatím pouze trénovat se spolehlivými chrtíky a vyhnout se tak nepříjemné zkušenosti, která může znamenat i konec dostihové kariéry.
Za sebe musím říci, že absolvování prvních tréninků u chrtíka může být zcela individuální. Dost často se stává, že chrtík stále ještě mentálně dospívá a je schopen bezproblémově běhat na dráze až od druhého roku věku. Abych to shrnula, pokud se Vám začátky nedaří, nevzdávejte to a zkuste svému chrtíkovi dát čas.


Pokud se budeme bavit o tréninku na coursing, zde platí stejná pravidla. Velikou výhodou je absence startovních boxů, kdy chrtík startuje přímo z rukou majitele. Nevýhodou potom je podstatně delší trať než na dráze dostihové a nerovný terén. Délka tratě se pohybuje od 500 do 1000 metrů, ale absolvovat tak dlouhou trať s chrtíkem mladším 12 měsíců zcela nedoporučuji.
Stejně jako na dostizích by se prvně měl chrtím naučit běžet celou trať sám, spoléhat se jen na sebe a fixovat se co nejvíce na návnadu. První společný běh by potom měl být s osvědčeným a zkušeným sparing partnerem.
Jakmile chrtík splní licenční podmínky pro vystavení licence a samotná licence je mu vystavena, můžeme začít plánovat trénink pro jeho běžeckou sezónu, hlavně potom jakým způsobem budeme chrtíka trénovat.

Je potřeba si uvědomit, že tvrdým tréninkem můžeme napáchat více škody než užitku. Bohužel ne každý si uvědomuje křehkost chrtíka a na dráze potom vidíme větší počet přetažených, než správně natrénovaných psů. S rychlostí se chrtík rodí a tréninkem se zlepšuje už jen malá část z jeho celkového výkonu.
U plemen jako vipet nebo greyhound je propracovaný fyzický trénink mnohem důležitější než u italského chrtíka, kde hlavní roli hraje především jeho psyché.
Italský chrtík je báječným plemenem, které mnoho fyzického tréninku nepotřebuje a je schopen startovat tzv. z gauče.

Pokud chcete chrtíka trénovat, je dobré rozdělit si rok na dvě období. Mimo dostihovou sezónu se mi osvědčily klasické procházky, které rozhodně nemusí být přehnaně dlouhé. V této době se snažíme především o regeneraci organismu po zátěži, kterou má v plné sezóně. Nesdílím názor, že pes by měl běhat pouze po dokonale upraveném terénu a proto je dobré chodit i na louky, do lesů a polí. V nedokonalém terénu se tlapky musí vyrovnat se spoustou překážek, díky čemuž chrtík procvičuje prstíky a zpevňují se mu tak i vazivové části. Když jsme si povahou chrtíka jistí, můžeme ho na bezpečných místech pustit proběhnout se navolno. Další světlou stránkou je i fakt, že se chrtík dostává stále na nová místa a do nových situací, což opět přispívá k budování jeho sebevědomí a jeho celkové psychické pohodě.

Těsně před sezónou a v samotné sezóně je dobré začít s chrtíkem pracovat o trochu více. Doporučené jsou dva způsoby. Delší, svižná chůze po dostupnějším a rovném terénu nebo běh u kola. Nyní už se jedná o cílený trénink, kdy se doporučuje mít psa vždy na vodítku. Oba způsoby tréninku jsou stejně účinné, mohou se kombinovat a střídat. Já osobně dávám, ale přednost chůzi. Běh u kola je pro chrtíka náročnější a riziko úrazu či neštěstí je vysoké.
Před procházkou necháme chrtíka v klidu vyvenčit a vykonat potřebu, následně s ním pracujeme. Jde o svižnou chůzi, kdy je chrtík na krátkém vodítku a musí vedle Vás jít, aniž by mu bylo umožněno volně odpočívat. Začínat můžeme na 15 minutách a postupně se dostat až na 45min svižné chůze nebo mírného klusu bez jakékoliv přestávky. Chrtík se tak učí vytrvalosti a práci se vzduchovou rezervou, posilujeme a trénujeme i svalovou hmotu chrtíka. Tento trénink aplikujeme 2x až 3x týdně.
Před samotným dostihem /coursingem nechám svoje chrtíky zcela odpočívat v klidu jeden až dva dny. Samozřejmě i po dostihu si chrtík zaslouží odpočinek den až dva. Na závod by měli jít dokonale odpočatí a stejně tak potřebují minimálně jeden den k regeneraci. Po jednom dnu odpočinku si dáme takový malý kondiční trénink třeba jen 20 minut. Následuje opět den volna, který vystřídají dva dny tréninku.

Nezanedbatelnou součástí je i trénink na samotné dráze. Dostihově aktivnímu chrtíkovi avšak na tréninky na dráze nezbývá moc času.
Jelikož krom závodění potřebují i hodně odpočinku, tak by měli absolvovat závody 2 x za měsíc, pokud chceme 3x (někdy nemáme jinou možnost, jelikož jsou termíny akcí pevně dané) musíme chrtíkovi dát až 3 týdny od závodů odpočinek. Samozřejmě můžeme v tomto období s ním absolvovat kondiční a vytrvalostní trénink.

Já osobně cílený trénink aplikuji až cca měsíc před velmi důležitou akcí jako je například ME či MS.  Jinak nechávám chrtíka v běžném, spíše odpočinkovém režimu. V mém případě to bude i tím, že celé jaro a léto mají chrtíci přístup na zahradu a tím pádem i více pohybu. Pokud bydlíte v bytě, je dobré alespoň zvýšit počet vycházek.
Někdo může namítat, že má lepší, více systematické a propracované tréninkové metody. Nejdůležitější je si uvědomit, že se jedná hlavně o zábavu jak pro majitele, tak pro chrtíka a ne o to, hledat smysl života v odpočítávání granulí, stopování času a ždímání co nejvyššího výkonu chrtíka.
Přirovnejme si celou situaci k autu.
Pokud je nové, funguje skvěle. Čím více kilometrů najedete, tak tím více se opotřebuje a začíná mít problémy, jeho výkon klesá a životnost se snižuje. Stejně tak i chrt si má svůj „počet kilometrů“ a pokud se o něj budete dobře starat, šetřit ho, vydrží vám déle a užijete si s ním radost a štěstí ze závodění až třeba do jeho 8 let při minimálním poklesu výkonnosti.


Výživa sportovního aktivního Italského chrtíka

Pro italského chrtíka, stejně jako pro ostatní plemena závodních chrtů, lze doporučit některá výživová opatření. Vše vychází z typu a úrovně metabolismu organismu, který je při sportovním výkonu na dráze v maximální zátěži po relativně krátkou dobu. Zde je třeba, aby organismus měl v rezervě zdroje pohotové energie na výkon, nedocházelo k nadměrnému okyselování při a po zátěži a regenerace proběhla co nejrychleji. V průběhu necelé minuty výkonu dostihového chrta dojde v dramatickým změnách ve všech orgánových systémech.  S ohledem na sprinterský typ zátěže se  vychází z doporučení výsledků studií světových odborníků na výživu psů a pro chrty je doporučena strava, která má tyto parametry:
- 3.5-4.0 kcal metabolizovatelné energie/g sušiny
- 8-10% tuku v sušině, nebo 20-24% kalorií v podobě tuku
- 55-65% sušiny v podobě stravitelných, rozpustných karbohydrátů
- 22-28% proteinů v sušině

I tyto doporučení je nutno přizpůsobit každému jedinci. Z výše uvedeného vyplývá, že obecně u chrtů není vhodné krmení příliš vysoko-proteinovou stravou, stejně tak jako stravou bez obilovin. Naopak obiloviny jsou významnou složkou krmné dávky. Krmit lze 1-2 x denně dle potřeb psa i majitele.
Poslední krmná dávka se podává nejpozději 4 hodiny před dostihem. První, malé krmení po dostihu lze podat asi 30 minut po doběhu, a doporučují se "pamlsky" tvořené karbohydráty, nebo jiné výživové doplňky k rychlejší regeneraci a obnově glykogenu ( zdroj pohotové energie ).

použitá literatura k výživě:

Hand, Thatcher, Remillard, Roudebush, Novotny: Small Animal Clinical Nutrition , 5. vydání

jsme velmi rádi, že jsme svými zkušenostmi a radami mohli přispět k vydání knihy Italský chrtík od paní Heleny Podané http://www.dgdoggear.com/cs/kniha-italsky-chrtik